Zařazení do mateřské nebo základní školy

V případě, že je zřejmé již před začátkem vzdělávání, že dítě bude potřebovat výraznější speciální přístup, je třeba před zahájením školní docházky kontaktovat speciálně pedagogické centrum (SPC) nebo pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP) a dohodnout vyšetření. Jedná se o vyšetření speciálně pedagogické, případně psychologické. O výběru poradenského zařízení opět platí to, co bylo řečeno v kapitole Odklad školní docházky. Poradenské zařízení pak na základě vyšetření (a samozřejmě na základě závěrů lékařských vyšetření, případně zprávy klinického psychologa) stanoví, zda jsou ve vzdělávání nutná podpůrná opatření.

Podpůrná opatření mají pět stupňů.

Pokud není zřejmé, že hned v prvním ročníku by mohly ve výuce nastat větší obtíže, je lepší s vyšetřením počkat, až jak se dítěti bude ve škole dařit. Škola sama totiž může nastavit žákovi první stupeň podpůrných opatření a vypracovat plán pedagogické podpory. Pokud tato opatření nestačí, rodiče (sami nebo na doporučení školy) potom iniciují vyšetření v PPP nebo SPC kvůli posouzení podpůrných opatření vyššího stupně (pod ně spadá například možnost různých pomůcek, speciálních metod, individuálního vzdělávacího plánu s možností úpravy obsahu učiva, podpory asistenta pedagoga).

Pokud školské poradenské zařízení (SPC nebo PPP) při vyšetření zjistí, že žák potřebuje některá z podpůrných opatření 2.-5. stupně, sdělí návrh podpůrných opatření rodičům a zahájí jednání se školou. Navrhovaná opatření jsou mezi školou a poradenským zařízením projednána a doporučení je potom zasláno do školy, kde dojde k podpisu (školy i rodičů). Tím se doporučení stává závazným a škola neprodleně zahájí kroky k jeho naplňování.

Dítě má právo vzdělávat se přednostně v běžné MŠ či ZŠ, ale pokud rodiče uvažují o zařazení dítěte do „speciální“ školy nebo třídy (tedy do školy nebo třídy zřízené podle paragrafu 16 odstavce 9 školského zákona – jde o školy se zaměřením na závažné řečové, tělesné, zrakové a sluchové postižení, a také na mentální postižení nebo závažné poruchy učení a chování), je postup obdobný, vyšetření ve školském poradenském zařízení je ovšem třeba podstoupit před zařazením do této školy (tedy i při zařazení do prvního ročníku).

Poradenské zařízení má rodinu informovat o rozdílech mezi jednotlivými formami vzdělávání a většinou rodičům doporučí, jaká forma je dle jeho vyšetření a pohledu optimální. Je třeba vzít v úvahu, že poradenští pracovníci většinou při své práci nasbírali již mnoho zkušeností jak s inkluzí, tak se vzděláváním ve speciálních školách, a znají výhody a nevýhody obojího. Z této své zkušenosti se rodičům jistě snaží poradit co nejlépe, aby to bylo ve prospěch dítěte. Nicméně rodiče musí se zařazením souhlasit a neměli by být  nuceni k některé z forem vzdělávání, pokud to nechtějí. Poradenské zařízení musí ale jednat především ve skutečném zájmu dítěte/žáka, který se v některých velmi ojedinělých případech nemusí krýt se "zájmem" objednavetele vyšetření (pedagoga, zákonného zástupce).

Je nutno také zmínit, že u žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením může být problémem požadované  zařazení do běžné ZŠ.  Takové dítě se vzdělává podle RVP pro obor Základní škola speciální, a pokud daná běžná škola nemá tento obor vzdělávání zapsaný v rejstříku, nemůže dítě přijmout ani vzdělávat

Postup v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření blíže popisuje vyhláška 27/2016 Sb.